Důchodová reforma

Už jste přemýšleli o tom, zda vstoupit do II. pilíře, či nikoli? Mnohé z nás toto rozhodnutí dříve nebo později čeká a někteří už rozhodnutí učinili. Jaký je však princip důchodového spoření?

V současnosti funguje tzv. I., II.  a III. pilíř.

I. pilíř je povinný a je financován z odvodů pojistného.

III. pilíř je dobrovolný, je to známé penzijní připojištění se státním příspěvkem. Tady došlo od 1. 1. 2013 ke změnám jednak ve výši příspěvků a také k přeměně původních fondů  na tzv. „transformované fondy“ a nově vznikly účastnické fondy.

Co to pro nás znamená, když zůstaneme v původním fondu ? Prakticky nic, jen se změní příspěvky, zůstává výsluhová penze a garance nezáporného zhodnocení. Máme i možnost přestoupit do nového účastnického fondu, ale s tím bych asi chvíli počkal, jak se nové fondy budou vyvíjet. U nových účastnických fondů sice chybí výsluhová penze a garance nezáporného výsledku, ale naopak je tady možnost vybrat si strategii zhodnocování, což je výhoda oproti současnému konzervativnímu způsobu investování. Pro výběr prostředků nadále platí dvě podmínky, minimální doba spoření 5 let  a dosažení věku alespoň 60-ti let.

Tabulka příspěvků:

Důchodová reforma - příspěvky

Důchodová reforma – příspěvky

Podívejme se nyní na II. pilíř: Principem je vyvedení části prostředků z I. pilíře a příspěvek z vlastního příjmu. Přesněji je to tak, že do I. pilíře místo 28% z hrubé mzdy půjde jen 25% , rozdílová 3% půjdou na můj osobní spořící účet, ale k tomu musím přidat vlastní 2% z hrubé mzdy. Také musím počítat, že se tím sníží státní důchod.

Je to pro nás výhodné?

Jelikož se jedná o investice, musíme posuzovat tři investiční kritéria:

  • výnos
  • riziko
  • likvidita

Výnos můžeme hodnotit podle zvolené strategie, dynamické, vyvážené nebo konzervativní. Strategii volíme podle délky investice, orientačně:

  • nad 10 let – dynamická
  • 5 – 10 let – vyvážená
  • do 5 let – konzervativní

Rizika

V podstatě je můžeme rozdělit na investiční riziko, protože hodnota investice kolísá a většina lidí se bude přiklánět ke konzervativním strategiím, takže výnos bude nízký a pak nedává II. pilíř smysl, ale asi větší riziko je politické. Může dojít k různým úpravám a možná i zrušení.

Likvidita

Z tohoto systému nelze vystoupit a navíc je zde závazek přispívat 2% z hrubé mzdy. Peníze nelze vybrat kdykoli a použít na cokoli. Jedná se o nelikvidní finance.

Závěrem

Touto variantou ve spoření na důchod se v podstatě nemusí zabývat ti, pro které je neúnosné spořit navíc 2% z hrubé mzdy, kteří nedosahují  příjmy alespoň 20 000-25 000 Kč a starší 45 – 50 let, a také ti, kteří plánují odchod do důchodu dříve.

Vzhledem k tomu, že rozhodné datum bylo k 30.6. 2013, pro starší 35-ti let nebylo moc času se touto otázkou intenzivně zabývat. Pro ty mladší je výhodou, že mohou sledovat vývoj a rozhodnout se na základě zkušeností a případných změn, které se už chystají.

Úplně na závěr ještě jedna poznámka. Je potřeba si uvědomit, že pokud se chceme na důchod dobře zabezpečit, je nutné se o sebe postarat především sám s využitím jiných možností. Ani kombinace všech tří pilířů nám totiž mnoho peněz a bezstarostný důchod nezajistí.

http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/

Na výše uvedeném odkazu si můžete udělat porovnání vašeho důchodu s využitím a bez využití  II. pilíře, musím však říci, že tabulky jsou zavádějící, protože v první tabulce musím také zohlednit odkládání vlastních prostředků ve výši 2% ze své mzdy.

Kdy a jak využít stavební spoření pro děti?

Chcete svým dětem pomoci s financováním jejich vlastního bydlení? Rádi byste využili stavební spoření, ale nevíte, kdy nejlépe začít a kolik peněz odkládat? Nechte se tedy inspirovat řádky uvedenými níže.

Dříve bylo běžné ihned po narození dítěte zakládat stavební spoření a využívat jeho výhod. Jak je stavební spoření za současných podmínek výhodné či nevýhodné píši v článku Je stavební spoření na ústupu?

Stavební spoření pro děti

Stavební spoření pro děti

Zde vám chci ukázat výhodnost, respektive jednu variantu, jak a kdy stavební spoření pro dítě uzavřít. Doporučuji uzavírat stavební spoření dětem ve věku okolo 15 let. Proč?

Často se setkávám s mladými lidmi, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení, ale nemají žádné vlastní prostředky. Existují sice 100% hypotéky, ale ty mají různá úskalí a já nejsem zrovna jejich zastáncem. Proto je výhodou, když mají mladí lidé stavební spoření s naspořenou částkou okolo 100 000 Kč. Pak není problém čerpat úvěr ze stavebního spoření (ne překlenovací) s nízkým úrokem, bez zajištění a s přijatelnou splátkou a k tomu si vzít hypotéční úvěr se zajištěním nemovitosti z 85%. Toto je varianta pro koupi nemovitosti do částky přibližně 1 300 000 Kč.

Je to jen jeden ze způsobů, jak pomoci dětem k bydlení. Samozřejmě existuje hodně variant. Nicméně je to na možnostech rodičů a variantu, kterou jsem uvedl, vidím jako vhodnou pro převážnou většinu lidí, kteří chtějí svým dětem v začátcích financování bydlení trochu pomoci.

Kolik vlastně zaplatíme za hypotéku?

Většina lidí si myslí, že hypotéky jsou příliš drahé a že se přeplatí o sto i více procent. Jak je to ve skutečnosti? Je pravda, že úroky jsou dnes velice nízké, ale jsou zde i další faktory, které nám hypotéku zlevňují. Raději to uvedu na příkladu:

Hypotéka 1 000 000 Kč se splatností 20 let, úroková sazba 3,5%, splátka 5 800 Kč

  • Celkem za 20 let zaplatíme v absolutní hodnotě 1 392 000 Kč, což je navýšení o 39,2%.
  • Každý rok můžeme uplatnit daňovou úlevu ze zaplacených úroků, což nám dá konečnou zaplacenou částku 1 286 880 Kč, tj. 28,6% přeplatek.
Skutečná cena hypotéky

Kolik zaplatíme za hypotéku

Nejvíce nám však kupodivu pomáhá inflace, protože jednak znehodnocuje zbývající jistinu a také splátku. Splátka sice zůstává při zachování úrokové sazby stejná, reálná hodnota splátky však časem a inflací klesá. Těžko můžeme odhadovat úrokové sazby a inflaci na 20 let dopředu, proto uvedu příklad, jak to bude přibližně vypadat za 5 let při inflaci 3%:

Zůstatek úvěru bude 811 266 Kč, v reálné hodnotě 699 805 Kč, splátka 5 800 Kč bude mít reálnou hodnotu 5 003 Kč.

Ano, peníze ztrácí na hodnotě, a proto není třeba se bát, že hypotéku neúměrně přeplatím. Klidně zvolím i hypotéku s delší splatností, třeba 30 i více let. Proč volit delší splatnost hypotéky se zmíním v jednom z dalších příspěvků.

Je stavební spoření na ústupu?

Princip stavebního spoření – hlavním účelem stavebního spoření bylo naspořit určitou částku, zpravidla ½ cílové částky, a druhou polovinu si za výhodných podmínek půjčit. Jelikož je stavební spoření „dotováno“ státním příspěvkem, začalo se využívat jako výhodné spoření – zhodnocení našich úspor, protože po ukončení vázací doby 5 let, jsme mohli naspořené peníze použít na cokoli. To bylo v době, kdy byl státní příspěvek 25% ročního vkladu a navíc se naspořená částka úročila 3 – 4,5 %.    Jak je tomu dnes? V současnosti je vázací doba spoření šest let, státní příspěvek 10% (max. 2 000 Kč z 20 000 Kč ročního vkladu) a úročení zpravidla 1 – 2 %. Úroky jsou dnes zdaněny 15%. Když si to vyhodnotíme po šesti letech při ročním vkladu 20 000 Kč, dostaneme konečnou částku přibližně 138 000 Kč, což dělá průměrné roční zhodnocení něco přes 4%.  Můžeme říci, že to je slušné, hlavně bezpečné a peníze můžeme použít na cokoli.

Stavební spoření na ústupu

Je stavební spoření na ústupu?

Vyplatí se však ve spoření pokračovat? Abychom opět získali státní podporu 2 000 Kč, musíme vložit dalších 20 000 Kč, takže na konci roku budeme mít na účtu 158 000 Kč + 2 000 Kč státní podporu + úroky cca 2 700 Kč. Vyjde nám roční zhodnocení pod 3%, což nedosahuje ani míry inflace a naše peníze tak ztrácí hodnotu, proděláváme.

Závěrečné hodnocení:

Můžeme říci, že spoření s ročním vkladem do 20 000 Kč po dobu 6 let je stále zajímavé jak ve zhodnocení (vzhledem k inflaci), tak v bezpečnosti (I když před měnovou reformou a změnami, které vláda umí uplatnit i zpětně nás neochrání) a stále je můžeme použít na cokoli. Je však potřeba si uvědomit, že tyto peníze jsou po dobu 6 let téměř nedostupné, protože pokud je vybereme dříve, ztratíme státní podpory a ještě uhradíme poplatek za předčasné ukončení.

Delší spoření než 6 let je již nevýhodné, protože zhodnocení už nedosahuje ani míry inflace. Proto je výhodnější spoření ukončit a peníze zhodnocovat jinými nástroji.